Praha 1 – Staré Město, náměstí Republiky 1090/5

SETKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ – 16. 5. 2019 / 19:00
posezení v kavárně / posezení v restauraci / posezení v pivnici

Více o Obecním domě

Historický význam místa, na němž byl postaven Obecní dům symbolizuje Prašná brána, s níž je propojen. Ta stojí zde v různých podobách od nepaměti. Říkalo se jí také Horská, protože tudy do města vjížděly povozy z Kutné Hory, kde se ve středověku těžilo stříbro a razily mince. V roce 1380 nechal dědic odkazu jednoho z nejvýznamnějších evropských panovníků Karla IV., jeho syn Václav IV., zbudovat v prostoru u Prašné brány novou rezidenci českých králů – Králův dvůr. Tento areál sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Spojení s Pražským hradem a zejména Svatovítskou katedrálou však bylo potřebné a zůstalo zachováno. Proto se spojnici mezi Prašnou branou, Staroměstským náměstím, Karlovým mostem a Pražským hradem říká „královská cesta“.

Poté, co Vladislav Jagellonský navrátil sídlo panovníků na Pražský hrad, význam místa, kde dnes stojí Obecní dům, upadal až do té míry, že všechny budovy, mnohdy v havarijním stavu, byly v letech 1902-1903 strženy. Na konci 19. století se Praha rozrůstá a začíná nabývat novou podobu správního, obchodního i průmyslového centra Čech. Tomuto trendu odpovídá i požadavek na výstavbu nového multifunkčního objektu, který by město reprezentoval, a v němž by se soustředily všechny aktivity veřejného života Pražanů. Pro jeho výstavbu bylo zvoleno právě místo o rozloze 14 000 m² vedle Prašné brány uvolněné demolicemi.

Obecní dům byl vystavěn podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky v letech 1905 –1912 a je nejvýraznější komplexní ukázkou secese jak v exteriéru, tak interiéru, která se dochovala v původním stavu. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara. Dlužno podotknout, že všechny kovové prvky (lustry, zábradlí, ozdobné prvky, kování dveří apod.) byly vyrobeny v kovozpracujícím závodě Franty Anýže, pozdějšího člena Rotary klubu Praha. Největší sál Obecního domu, Smetanova síň, pojme až 1200 hostů. Další sály mají různou kapacitu i užití. Celkem je zde 1240 místností. Rozsáhlá rekonstrukce se uskutečnila v letech 1994–1997.

Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem.

S pražským Obecním domem jsou velmi úzce spojeny také aktivity Rotary a to zejména v prvorepublikovém Československu. Právě v jeho prostorách byl v roce 1925 inaugurován první Rotary klub v Československu (RC Praha) a v roce 1927 vyhlášen Rotary distrikt č. 66. Ve dnech 27. a 28. dubna 1929 zde probíhala II. konference československého distriktu (a v dubnu 1937 i jubilejní desátá). Od roku 1931 se Sladkovského sál Obecního domu stal místem pravidelných pondělních schůzek pražských rotariánů. V té době měl klub už kolem stovky členů. Proto byl v Obecním domě zřízen i stálý sekretariát klubu. Začátkem 30. let se počet Rotary klubů v Československu rychle rozšiřoval (v roce 1930 už existovalo 28 klubů rozložených od Karlových Varů až po Užhorod). Zvyšovaly se přirozeně i nároky na činnost guvernéra a reprezentaci vůči zahraničním hostům. A tak kancelář RC Praha začala postupně plnit i funkci sekretariátu celého distriktu. Schůzky se v Obecním domě konaly až do roku 1939, kdy byly Rotary kluby v Protektorátu Čechy a Morava úředně zakázány.

V krátkém poválečném období se pražský Rotary klub do roku 1948 scházel v kavárně Slavia naproti Národnímu divadlu. Francouzská restaurace Obecního domu se však stala útočištěm pražských rotariánů po komunistickém převratu a druhém zákazu činnosti jejich klubu. Těch pár, kteří zůstali ideálům Rotary věrni, se i nadále pravidelně, i když neoficiálně, scházelo u jednoho stolu ve Francouzské restauraci až do začátku sedmdesátých let. Svědčí o tom jak vzpomínky aktivního účastníka těchto schůzek, otce prezidenta Václava Havla, publikované v jeho knize, tak hlášení v protokolech Státní bezpečnosti, která schůzky bedlivě monitorovala.

Připomeňme také, že i v novodobé historii byl Obecní dům svědkem našich aktivit. V roce 2009 se zde uskutečnila společenská část mezinárodní konference „Euro v nových členských zemích EU“, kterou pořádaly čtyři pražské Rotary kuby pod vedením RC Praha.

Obecní dům je součástí Pražské památkové rezervace zapsané do Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO.